Můj "normální" všední den...

19. dubna 2008 v 16:07 | Vyvrtaná oliva |  Naše povídání o všem
Můj den začíná někdy kolem 6:30, to mi totiž zvoní ta nejotravnější (až po tobě...) věc na světě-BUDÍK.

Mě ale jen tak někdo nedostane z postele. Na toho otravu se vykašlu, vypnu ho a spím dál. Asi po dvou minutách, když začnu zase usínat, mi dojde, že přijít do školy pozdě by nebylo zrovna nejlepší, ale že vstát teď přichází k úvahu ještě míň, tak se rozhodnu ke kompromisu mezi tím,co mi radí mozek a tím,co chci já, což je to, že si budík nařídím na "o 10 minut později" .... Po těch deseti minutách se ten otrava hlásí zase, ale na mě nevyzraje, já ho totiž odbudu znova. Skoro každý den se mi stane, že ten budík vypnu, ale usnu tak rychle, že si ho nestačím nařídit na později. To pak se mnou přijde mamka lomcovat v 7:30, že příjdu pozdě do školy. Já sem z toho ale vždycky strašně vzteklá, ani nevím proč. Když je táta ráno doma, tak je to ještě horší, on mě budí a vždycky mi řekne jinej čas, než právě je (ráno mi totiž vadí i rozdíl dvou minut) Já se buť nekouknu z rozespalosti na hodinky a vylítnu z postele rychlostí světla a následně zjistím, že jsem mohla ještě 3 minuty spát (to jsem naštvaná kvůli tomu, že mě připravil o 3 minuty spánku), nebo zjistím, že už je pozdě a že mi poslední autobus, kterým to stíhám do školy včas, za 5 minut (to jsem pro změnu naštvaná kvůli tomu , že mě nevzbudil dřív) Takže základní rada zní RADŠI MĚ RÁNO VŮBEC NEBUĎTE, neboť je to vysoce "nálady ohrožující"
Následuje další etapa mého dne totiž Ranní příprava a cesta do školy- další moje neoblíbená část všedního dne. Potom, co vstanu z postele následuje hledání věcí na sebe. Mikina, kalhoty, boty nebo tričko je skoro každý den na seznamu pohřešovaných. Hlavní podezřelí jsou samozřejmě ostatní členové mojí rodiny. Já okamžitě stačím obvinit mamku ze ztráty mého trička, tátu z toho, že nosil moje boty ... Když se nikdo nepřizná tak začínám pohřešované věci hledat, stačím u toho většinou rozházet celý byt, ale věci, jakoby se (v našem malém bytě) propadly do země nebo se vypařily ... Začne hledání jiných, tentokrát nekonkrétních kusů oblečení. V mojí skříni se většinou žádný vhodný kus nenachází a musím se poohlédnout i ve skříních mých spolubydlících. V této chvíli se situace obrací a rodiče jsou pro změnu naštvaní na mě. Když už naleznu konečně něco vhodného rychle se učešu atd.... , občas si i vezmu svačinu ze stolu- když na to nezapomenu. Spakuju si svých pět švestek a snažím se rychle vypařit z domu, než si mamka všimne, že jdu bez bundy, nebo v tom, o čem mi speciálně říkala, že si nemám brát. Teďka jsou dvě možnosti: 1,)To je ta lepší. Mamka je někde, třeba v koupelně a nevšimne si toho, stačí mi ještě říct její nejoblíbenější větu:"Dávej na sebe pozor, opatrně přecházej silnici a přijď hned ze školy domů" Já většinou odpovim nevrlým hlasem: Jo a když mám trochu lepší náladu, tak ještě stačím podotknout, že když jdu do školy, tak žádnou silnici nepřecházím a už vyrážím z domu. Bohužel tahle varianta není moc častá. Většinou probíhá ta horší 2,) Mamka si všímá, v čem odcházím a když shledá, že jdu nevhodně oblečená tak se musím jít převléct. To je fakt jako dloubat do vosího hnízda. Mamka mě tím vždy hrozně dopálí a já všem vyčítám že mi právě kvůli jim ujede autobus. Oni mi zase vyčítají, že příjdu pozdě do školy, tak je to vyrovnané. Když se konečně převlíknu, tak ne vyrážím, ale přímo vylétám z bytu.Celá tahle část je velice rychlá a nikdy netrvá více než 15 minut. Následuje seběh (meně často sejití) ze schodů. Pod oknem mám občas zastávku, kvůli doplnění věcí. Mamka mi z okna hází bundu,čepici nebo svačinu popřípadě jiné zapomenuté předměty. Nebo mě alespoň napomene ať si nasadím kapuci. Následuje ranních 150 metrů běhu na autobus. Jak nádherné se koukat na odjíždějící autobus. Nasadím vždycky všechny své síly a někdy autobus kupodivu i stihnu. Když ho stihnu, tak mě pekelně štve, když se do něj nevedu a čekám na další. Někdy se stane, že se do něj vecpu a to jsem většinou přimáčklá na předních dveřích. Když ne, tak čekám na další, který jede tak pozdě, že už je celkem volný. To si většinou i sednu. V autobuse klimbám, popřípadě usínám nebo odpočívám a potom vystupuju u školy.
Další etapa se odehrává ve školní budově. Vběhnu do školy za běhu se snažím sundat boty a bundu- pokud jí mám. Dorazím ke skříňkám, přezuju se, vyndám učebnice. Občas poslouchám malebný zvuk školního zvonku už v šatnách, v lepším případě až ve třídě. Po příchodu do třídy- což je v 7:58 nebo v 7:51- si připravím všechny "nezbytné" pomůcky, občas si napíšu ůkoly, které jsem zapomněla doma,nebo si lehnu na lavici a dospávám. Potom příjde do třídy učitelka -naštěstí většinou o trochu později- a začíná výuka. Ve škole je celkem sranda kvůli ... a ... a taky ... a i kvůli ... Má to hodně důvodů. Někdy si dělají legraci- ikdyž neradi i učitelé- svými nesmyslnými výroky. Některé předměty jdou přežít líp, některé hůř, ale většinou přežiju školu bez újmy na zdraví. O přestávce sním někdy větší, někdy menší díl cizí svačiny a mojí se taky někdo ujme - že jo Opice. Pak (ne) konečně skončí škola a my jdeme na oběd.
Cestou do jídelny je Radky oblíbená zábava zdravit lidi, které nezná a komentovat to slovy "Taky jí/ho neznáš" Já v horším případě odpovím že jo a potom se nesmím divit otázkám s jakým bláznem jsem to šla a každou chvíli musím odmítat lístky s telefonem do Bohnic a nápisem řekni jí, že je to tvoje číslo ... V jídelně strávím dvě minuty u okýnka, během kterých kucheřka hledá nejmenší řízek (popřípedě jinou složku mého jídelníčku) aby mi ho mohla nandat na talíř. Svoje a část cizího jídla sním a jdu si společně s Opicí přidat. V lepším případě mi s hrozným obličejem dají trochu přílohy, ale někdy mi řeknu: "Máme to spočítané" U okýnka jim to možná jestě věřím, ale přestanu když přidají někomu jinému, nebo když má moje spolužačka na talíři dvakrát víc jídla než já ze začátku.
Potom jdu na a jedu v autobusu domů. Po příchodu domů dělám různé věci každý den, ale jsou věci, které dělám častěji. Čtu si a kouknu se na email. Potom uklízím to, co jsem já (nebo někdo jinej) ráno rozházela. Většinou nacházím věci, které ráno nebyly k nalezení na různých divných i obvyklejších místech. Po příchodu mamky a sestry urovnávám ranní spory, za které z větší části můžu já nebo spíš můj biorytmus -což se mi většinou podaří. Začínají ale nové, hlavně s mojí sestrou, která má za nejlepší zábavu skákat na míči, zpívat, lízt po palandě, nebo mě jinak vytáčet když se zrovna chci na něco soustředit. Taky když se jí na něco zeptám tak mi odpoví jenom "nemusí tě to zajímat" a už se se mnou nijak nebaví. Za co si může sama nadává mně a tak podobně.Naštěstí to netrvá moc dlouho neboť je pořád skoro někde venku nebo u kamarádek. Mamka se na mě zase zlobí kvůli maličkostem nebo úlně běžným věcem a pořád se tváří jako kakabus. Hlavně nikdo z naší rodiny nechápe žádnou legraci a mě pořád napadaj takový dobrý vtipy, které nemůžu použít.
Večer už musím v osm do postele, ale já to většinou nestíhám a jsem v posteli až v 8:30. Nejdřív si čtu denní tisk nebo nějakou knihu. Píšu si v posteli úkoly a někdy se učím- sice to není moc často, ale když už ... Potom převládá vlastní tvorba. Skoro nikdy se nemůžu koukat na televizi (tim jsou naši pověstný i u příbuzných) a když už náhodou můžu tak ke konci 9 - 9:30 jsou rodiče strašně protivní a posílají mě spát. Mají snad výčitky svědomí z toho, když mi dovolí se na něco dívat, ale když to vidim někde jinde tak jim to nevadí. V 9:30 už musím zhasínat, což nedělám. Do těch desíti to ještě tolerujou ... záleží jakou mají náladu. Když už cítim, že už asi nebude dobré svítit dál, kvůli tomu abych je moc nerozlobila, tak zhasnu lampičku a rozsvítim si baterku. Občas se stane, že mě s baterkou načapají a to jsou strašně naštvaný a chtějí mi ji zabavit. Naštěstí mám v zásobě ještě dvě baterky a spoustu jiných svítících věcí. Přinejhorším píšu potmě. Ve třičtvrtě na jedenáct zhasínám už dobrovolně. Potom poslouchám rádio a asi kolem dvanáctý usínám úplně.
A takhle to pokračuje pořád dokola ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vyvrt. oliva vyvrt. oliva | 19. dubna 2008 v 16:08 | Reagovat

hmmm tak jak koukam tak sem napsala trochu delsi clanek ...

2 zmražená opice zmražená opice | Web | 19. dubna 2008 v 16:16 | Reagovat

ne, je úplně kratoulinkej!

3 vyvrt. oliva vyvrt. oliva | 19. dubna 2008 v 16:20 | Reagovat

ja si myslim

4 zmražená opice zmražená opice | Web | 19. dubna 2008 v 16:22 | Reagovat

odkdy myslíš? a hele, kdo je tady ten třetí člověk v tenhle moment?

5 Sušená rybička Sušená rybička | 19. dubna 2008 v 16:23 | Reagovat

první část článku je teda nepřímo úměrná času ranního povyku...ale jinak dobrý...tos taky psala v posteli s...

6 vyvrt. oliva vyvrt. oliva | 19. dubna 2008 v 16:23 | Reagovat

to nevim, ale já sem tu dvakrát ...

a myslim od tý doby co ty umíš číst ... takže moc dlouho ne ...

7 zmražená opice zmražená opice | Web | 19. dubna 2008 v 19:22 | Reagovat

A jinak ste zdravý???

8 antoanette antoanette | Web | 24. července 2008 v 15:55 | Reagovat

příjde mi jako blbost abys chodila spát ve 9:30 ráno a v 7:51-7:58 byla ve škole hmm

9 Zmražená opice Zmražená opice | Web | 25. července 2008 v 7:53 | Reagovat

Ona ale chodí spát kolem půlnoci!

10 Vyvrtaná oliva Vyvrtaná oliva | Web | 25. července 2008 v 17:42 | Reagovat

Ty neumíš cestovat v čase? Ty jsi divná...

11 Alki Alki | Web | 7. srpna 2008 v 18:16 | Reagovat

:o chudáku máš teda drsný rodiče

12 crazygirl crazygirl | E-mail | Web | 9. srpna 2008 v 10:54 | Reagovat

chudaku.

13 Twin_Fools Twin_Fools | E-mail | Web | 9. září 2008 v 17:18 | Reagovat

chudacku...mna posielaju spat o 22:00 volakedy o 22:30

14 brown cocktail dress brown cocktail dress | E-mail | Web | 16. ledna 2013 v 14:55 | Reagovat

Last but not least, you make an update to the blog. I used to be waiting anxiously for ones next update. Lets hope you will consider updating often so your readers can follow along. I wouldn't have much joy in life lately but your blog is one too. I am aware life is busy but I am hoping you will spend some time to keep us up to date on any progress.
http://www.pathdress.net

15 evening cocktail dresses evening cocktail dresses | E-mail | Web | 17. ledna 2013 v 13:36 | Reagovat

I have been exploring for a little bit for any high-quality articles or blog posts on this sort of area. Exploring in Yahoo I at last stumbled upon this website. Reading this info So i am happy to convey that I have an incredibly good uncanny feeling I discovered just what I needed. I most certainly will make certain to dont forget this website and give it a look regularly.
http://www.movedress.com/bridesmade-dress-function-occasion.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama